Projektu o otci Langovi předcházelo 6 měsíců intenzivní práce.

Na začátku ledna 2016 vedly naše kroky nejdříve za dětřichovským starostou, Danielem Kopeckým, zda by vůbec bylo možné něco takového realizovat, následoval dopis na biskupství litoměřické a schůzka s otcem Vítkem na frýdlantském děkanství, kam naše farnost spadá.

A pak už se jelo na plné obrátky, luštění ve starých dokumentech střídalo koště, vysavač, kolečko s lopatou a nepočítaně kbelíků s vodou na úklid kostela.

Podařilo se nám nevědomky postavit most "mezi národy". Do spolupráce bylo zapojeno i Německo s Rakouskem.

Čas uháněl mílovými kroky a nervozita stoupala, až přišel 28.květen 2016, den, kdy se mělo ukázat, zda toto úsilí za něco stálo a k naší velké radosti stálo.

V kostele se sešlo přes 70 hostů,  z čehož jsme byli zaskočeni nejen my, ale i otec Vítek, z Německa zavítala skupinka čítají na 20 lidí, někteří z nich si na děkana Augustina Langa pamatovali, jeden z nich byl dokonce jeho ministrantem.

Akce odstartovala v 15 hod., kdy jsme s panem starostou přivítali návštěvníky, předali jsme slovo otci Vítkovi, po mši následovala dvojjazyčná přednáška, minikoncertík v podání pana varhaníka Hanse Laua z Jablonec, na trumpetu doprovázel pan Jaroslav Kubát z Frýdlantu. Hlavní lodí se linuly krásné tóny Schubertovy Ave Maria a části Dvořákovy Novosvětské symfonie. Vydali jsme se na cestu  k hřbitovu, tou samou cestou se 4.června 1941 vydal i smuteční průvod s rakví otce Langa. Smuteční kytici položili na hrob pana děkana, pan starosta Kopecký a za německou stranu pečovatel o bývalé dětřichovské p. Rudolf Jarisch z Wittenbergu. Smuteční hudbu a vzdání holdu člověku, který se otevřeně stavěl nacismu, doprovázel drobný déšť. Pamětní odpoledne jsme zakončili na sále v kulturním domě, kde byla připravena výstava z nastřádaných materiálů.